Jdi na obsah Jdi na menu

Dominikánská republika

Dominikánská republika je stát v Karibském moři, který se rozkládá na východní části ostrova Hispaniola v souostroví Velké Antily. Jediným sousedním státem je Haiti, společná hranice je dlouhá 360 kilometrů.

Geografie

Dominikánská republika leží na východě ostrova Hispaniola. Většinu území Dominikánské republiky vyplňují horská pásma. Nejvyšší hora, pojmenovaná Pico Duarte, je vysoká 3087 m n. m., nejníže položeným bodem je jezero Enriquillo, které leží pod hladinou moře. Nížiny se táhnou podél pobřeží. Podnebí je vlhké tropické. Průměrné teploty se pohybují od 16 do 30 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí od 1000 do 2000 mm. Dominikánská republika leží v oblasti, kde často řádí hurikány. Povrch Dominikánské republiky je z 40% pokryt lesními porosty.

Dějiny

Pro Evropany ostrov objevil 6. prosince 1492 Kryštof Kolumbus a již roku 1496 bylo založeno město Santo Domingo. Kolombus nazval ostrov „rájem na zemi“. Na území dnešní Dominikánské republiky vznikla první španělská kolonie, město, univerzita, nemocnice v „Novém Světě“. Od roku 1697 byla Hispaniola rozdělena mezi Francii a Španělsko podepsáním smlouvy z Rijswijku. V roce 1790 žilo ve španělské kolonii Santo Domingo 40 000 bělochů, 25 000 svobodných černochů a mulatů a 60 000 otroků. V letech 1791 - 1803 proběhlo na sousedním Haiti úspěšné povstání otroků.

Španělská kolonie Santo Domingo vyhlásila nezávislost na Španělsku v roce 1821, ale krátce nato byla obsazena vojsky sousedního státu Haiti, pod jehož vládou byl celý ostrov sjednocen. Odpor proti haitské okupaci rostl a po úspěšném ozbrojeném povstání Dominikánská republika získala nezávislost v roce 1844. Prvním prezidentem se stává Pedro Santana, který zůstává ve funkci až do roku 1861. Na žádost Pedra Santany je od roku 1861 na čtyři roky opět španělskou kolonií jako obrana před britskými pokusy zmocnit se Dominikánské republiky. V roce 1865 získává nezávislost na Španělsku podruhé. Roku 1882 se dostává k moci diktátorský vůdce Ulises Heureaux, který vládne až do roku 1899, kdy je zavražděn. Stejně tak jako Haiti je i Dominikánská republika na několik let obsazena Spojenými státy americkými, a sice v letech 1916-1924. Nad cly si ale drží kontrolu až do roku 1940. V roce 1930 se dostává k moci generál Rafael Leonidas Trujillo Molina. Byl zavražděn 30. května 1961 v Santo Domingo.

Roku 1965 se na území Dominikánské republiky vylodily americké oddíly dále podpořeny oddíly OAS. Do vyhlášení nových voleb (1966) bylo napočítáno několik tisíc obětí. Období 80. a 90. let v době světové krize a zadluženosti bylo pro Dominikánskou republiku kritické. Mezinárodní měnový fond připravoval řešení problému, ovšem jako odpověď dostal jen větší nepokoje. Toto období bylo plné chaosu a krachu. Dostalo se tedy k dalším volbám a zvolen byl Hipólito Mejía. Roku 2002 byla uzavřena kritická etapa Dominikánské republiky Balaguerovou smrtí

Obyvatelstvo

Míšenci tvoří 73 % populace země, běloši 16 % a černoši 11 %.
Střední délka života mužů je 66 let, u žen 69,4 let.

V zemi žije několik set tisíc imigrantů z Haiti, kteří vykonávají méně kvalifikované práce a čelí diskriminaci ze strany Dominikánců. Dominikánský nejvyšší soud v roce 2013 rozhodnul, že děti haitských imigrantů narozené v Dominikánské republice nemají nárok na dominikánské občanství, což se týká až 200 000 lidí.

Jazyk

V 11. století byl vnucen obyvatelům území Dominikánské republiky jazyk kmene Taínů. V roce 1492 objevil toto území Kryštof Kolumbus a začal se zde rozšiřovat španělský jazyk. Šíření španělské kultury probíhalo velmi krutě a při nepodrobení nové kultuře následovala smrt. Právě kvůli domorodému přízvuku se jazyk vyznačuje polykáním hlásek uprostřed slov, které často dělají gramatické a pravopisné chyby.

Největší města

  • Santo Domingo – 2 800 000 obyvatel (hlavní město)
  • Santiago de los Caballeros – 1 200 000 obyvatel
  • Puerto Plata - 313 000 obyvatel
  • San Pedro de Macorís – 220 000 obyvatel
  • La Romana – 210 000 obyvatel
  • Higuey - 163 000 obyvatel

Hospodářství

Více než 20 % obyvatel země pracuje v zemědělství. Základní plodinou je cukrová třtina, dále se pěstuje banány, bavlna, kakao, káva, kukuřice, maniok, podzemnice olejná, rýže a tabák. Chová se skot, prasata a kozy. Nejvýznamnějším hospodářským odvětvím je těžba nerostných surovin: azbestu, bauxitu, chromu, mědi, niklu, platiny, ropy, stříbra, uhlí, uranu, zlata, železné rudy. Významným odvětvím je dále zpracovatelský průmysl, zastupují jej cukrovary, palírny rumu a závody na zpracování tabáku. Své místo má i výroba stavebních materiálů, zpracování rud, textilní a oděvní průmysl a petrochemie.

Dominikánská republika je součástí zóny volného obchodu mezi USA a několika státy Střední Ameriky - DR-CAFTA. Podle údajů Světové banky dosáhl hrubý domácí produkt přepočtený na 1 obyvatele a jeho paritu kupní síly v roce 2012 hodnoty 5 733 mezinárodních dolarů.

Cestovní ruch

Tvoří významnou složky příjmů do státního rozpočtu. Příjmy z turismu v roce 2009 představovaly téměř 9,2% celkového státního HDP. Dominikánská republika se stala v 90. letech vyhledávaným cílem náročných západních turistů. V roce 2014 navštívilo Dominikánskou republiku bezmála 5 000 000 turistů.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář